V objetí červánků

Na tento obraz na zakázku jsem se moc těšila. Chybí mi léto, ty teplé večery, kdy se člověk nemusí chumlat do bundy a čepice a může vyběhnout ven jen tak, spontánně, v tom co má zrovna na sobě. Vdechnout stmívání, roztáhnout ruce a celým srdcem volat vzhůru MI-LU-JUUU! Červánky mi malují rumělky do tváří ač se nestydím, vlasy mi čechrá letní vánek, tím nejopojnějším parfémem se navoněla louka sama a já tady jen jsem.
JEN JSEM.
Nic víc není potřeba.