Básničky

když jsem nespala celou noc
druhý den jsem byla plachá a pokorná
horká místa pod očima
kam klopíš víčka z odevzdaných slov
tam všude jsme šli
a pokaždé jsme se vrátili
zpochybnitelná minulost
už nevíš
zda to byl tvůj život
jako když vyprávíš o rybízovém víně
z keře který ještě nebyl otrhán

v zimní zahradě zima
za sklem sníh
vzpomínky jsou proutěné a neohebné
minulost nezlomíš
možná se časem zmenší
proto jsou stařenky
ohlé jako kapradí
malé jak pomněnky
a vše je tenčí a tenčí